Kategorie zboží

Pojišťovnictví a regulace finančních trhů


Od roku 2004 došlo jak v České republice (ČR), tak i v Evropské unii k podstatným změnám, které zakládají nutnost v mnoha směrech nového pohledu na pojišťovnictví a zároveň vytvářejí systémové a metodické …
Vaše cena 234,20
Vaše cena bez DPH 234,20
 
Dostupnost Skladem 2 ks
Odesíláme ve středu 16.9.

Výprodej zboží této kategorie - slevy až 80%


Podrobný popis

Od roku 2004 došlo jak v České republice (ČR), tak i v Evropské unii k podstatným změnám, které zakládají nutnost v mnoha směrech nového pohledu na pojišťovnictví a zároveň vytvářejí systémové a metodické předpoklady jeho nového rozvoje. Máme zde na mysli především stále zřetelnější příklon k chápání pojišťovnictví jako integrální součásti souboru finančních služeb. Tato zdánlivá samozřejmost však vnáší do pojetí pojišťovnictví nové atributy a nároky, které zatím nebyly ani artikulovány a ani v komplexněji hospodářské praxi řešeny. Celý dosavadní proces harmonizace, realizovaný v EU v průběhu uplynulých zhruba třiceti let a akcelerující v posledních dvou dekádách, směřoval k zabezpečení volného pohybu služeb formou svobodného zakládání poboček a svobody poskytování služeb v Evropském hospodářském prostoru a to převážně za každý ze segmentů finančních služeb zvlášť. Proto také můžeme hovořit o jednotném pojistném trhu a nikoli zatím o jednotném trhu finančních služeb. K jednotlivým těmto segmentům a účastníkům pojistného trhu přijaly orgány Evropské unie resp. Evropských společenství řadu legislativních aktů, které byly zprvu zaměřeny na sjednocování pravidel, používaných jednotlivými členskými státy při řízení institucí pojistného trhu. V rámci těchto dokumentů jsou vymezena obecná pravidla, platná pro segment pojišťovnictví obecně, jsou zde však zastoupeny takové dokumenty, které postihují separátně životní a neživotní pojišťovny a další, zaměřené na konkrétní pojistná odvětví. Stále aktuálnější jsou však i směrnice a další předpisy upravující pojišťovnictví a činnost institucí pojistného trhu jako jednoho ze segmentů finančního trhu. Tato nová tendence se začala na úrovni EU prosazovat prostřednictvím různých, převážně dlouhodobých a také víceméně proklamativních dokumentů, jakými byly Akční plán finančních služeb (FSAP) a dále „Zelená kniha Evropské komise o politice v oblasti finančních služeb na léta 2005–2010“ a na ni navazující Bílá kniha s podtitulem „Politika finančních služeb 2005–2010“. Oba tyto programové dokumenty budou v dalším textu podrobněji komentovány, a to, s ohledem na jejich časový horizont i z hlediska realizace dosažených cílů. Již zde však lze konstatovat, že jejich cíle byly splněny zejména ve formálně legislativní a organizační úrovni. Již v roce 2006 jsem v časopise Slovenské asociace pojišťoven „Poistne rozhľady“ uvedl: „S jistou nadsázkou se dá říci, že dosavadní převažující forma harmonizace tržních podmínek v rámci EU, založená na ohromném množství směrnic a jiných právních aktů Unie, vytvořila pevné základy pro technicko-právní propojenost jednotlivých členských států Unie; lze říci, že byla z velké části vybudována „konstrukce“, kterou je však potřeba naplnit vnitřní, zejména finanční infrastrukturou, aby celý unijní projekt byl životaschopný“. (BÖHM, A., 2006, str. 1). Nicméně hlavní akcent v činnosti Evropské komise v uplynulém prvním desetiletí 21. století byl kladen právě na vytváření vhodných mechanismů, nástrojů (právních i ekonomických) a forem propojování jednotlivých segmentů finančních služeb do jednoho integrovaného celku, zajišťujícího všestrannou obsluhu nároků, které na finanční služby klade současný a budoucí stupeň ekonomické integrace v rámci Evropské unie včetně nároků obyvatel jednotlivých členských států. Celé toto snažení bylo doprovázeno intenzivním prosazováním „bezpečnostních“ hledisek do jednotlivých opatření, přijímaných v uvedeném procesu sjednocování resp. integrace finančních služeb. V oblasti pojišťovnictví se „slovem desetiletí“ staly pojmy jako solventnost, zajištění a některé další. Podobně tomu bylo v bankovnictví, kde se nejfrekventovanějším pojmem stala kapitálová přiměřenost a úvěrová obezřetnost, jejichž nové pojetí bylo vyjádřeno v dokumentu resp. systému, nazývaném „Basel II“. Již v tomto kratičkém odstavci stojí za povšimnutí, že pro bankovnictví a pro pojišťovnictví byly přijaty dva různé dokumenty. Z hlediska specifik obou těchto segmentů se to zdá bý


Bezpečnostní informace
Seznam varování o bezpečnosti knih vychází z požadavků nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR): 1. Riziko poranění: a) Zkontrolujte knihu z hlediska ostrých hran nebo sponek, které mohou způsobit poranění. b) Dávejte pozor na obaly z tvrdého papíru, které mohou mít ostré rohy. 2. Nebezpečí požáru: a) Uchovávejte knihy mimo dosah zdrojů tepla a ohně. b) Vyhněte se ukládání knih na místech vystavených přímému slunečnímu záření, abyste zabránili vznícení. 3. Nebezpečí pro zdraví: a) Dlouhodobé čtení může vést k únavě zraku, bolestem hlavy a problémům s koncentrací. b) Zajistěte při čtení dostatečné osvětlení, abyste snížili únavu zraku. c) Při čtení pravidelně dělejte přestávky, abyste si uvolnili oči a uvolnili svaly. 4. Nebezpečí pro duševní zdraví: a) Knihy z některých kategorií mohou obsahovat kontroverzní nebo neslučitelný obsah. Před přečtením si přečtěte názory ostatních čtenářů. b) Intenzivní vstup do světa fantasy, sci-fi nebo hororu může vést k odtržení od reality a problémům s odlišením fikce od reálného světa. c) Obsah některých knih (násilí, krutost, drastické scény) může negativně ovlivnit emocionální zdraví, způsobit stres, úzkost a dokonce i depresi. 5. Nebezpečí pro děti: a) Malé děti mohou vkládat knihy do úst, což může vést k udušení nebo spolknutí malých prvků. b) Dohlížejte na děti při čtení knih a ujistěte se, že je nevkládají do úst. c) Obsah obsažený v knihách může být vzhledem ke své problematice (násilí, erotika apod.) nevhodný pro děti a mládež. ). Vždy zkontrolujte věkové označení a přizpůsobte čtení věku a zralosti dítěte. 6. Udržování knih v dobrém stavu: a) Uchovávejte knihy na suchém a čistém místě, abyste zabránili vzniku plísní a poškození způsobenému vlhkostí. b) Vyhněte se ukládání knih na místech vystavených extrémním teplotám a vlhkosti. c) Pravidelně čistěte knihy od prachu a nečistot, abyste zachovali jejich vzhled a trvanlivost. 7. Zdroje informací: a) Ověřte si důvěryhodnost informací obsažených v knize, zejména pokud je používáte pro vzdělávací nebo profesní účely. b) Věnujte pozornost datu vydání, protože znalosti v některých oblastech se rychle deaktualizují. c) Při používání odkazů nebo internetových zdrojů uvedených v knize buďte opatrní a dodržujte pravidla bezpečnosti na síti. 8. Autorská práva: a) Dodržujte autorská práva obsahu zpřístupněného v knize.