Biografie Věda a technika

Blahoslav Šeplavý (1897-1960), dlouholetý ředitel kanceláře České akademie věd a umění, zanechal ve svých zápiscích cenný a jedinečný pramen k dějinám této instituce.

„Když se narodíte do rodiny násilníka a alkoholičky, máte dvě možnosti, jak naložit se svým životem.

Kniha věnovaná komplexně pouze a jen bubuismu však vychází v druhém vydání.

"Inženýrské paměti" vodohospodáře Emila Zimmlera (1863-1950) jsou přesvědčivým dokladem toho, že vzpomínky technika nemusejí být suchopárnou četbou.

Hedy Lamarrová – žena rozpolcená mezi oslnivým Hollywoodem a vynálezeckým duchem ***** Vídeň, 1937. ***** Mladé herečce Hedwig se velkolepým způsobem podaří utéct od tyranského manžela.

Na první pohled to nemusí být zřejmé, ale oblast energetiky je svým způsobem dramatická a o zajímavé historky v ní není nouze.

Český a později americký matematik Václav Hlavatý (1894–1969) věnoval značnou část své kariéry oblastem matematiky souvisejícím s hledáním jednotné teorie pole inspirované Einsteinovou teorií …

Kolektivní monografie věnovaná profesoru Masarykovy univerzity Antonínu Václavíkovi sumarizující v jednotlivých oddílech jeho životní osudy, odborné aktivity, vztah k rodnému kraji i vliv na formování …

Autor příběhů Jan Čech (*1950) se jako letecký mechanik věnuje již třicátým osmým rokem jen a jen letadlům.

Stejně jako první kniha Debaty bez cenzury přináší i tato sepsané záznamy z 12 inspirativních debatních Clubů J.

Jaderný fyzik František Janouch (* 1931) je bezesporu jednou z nejvýznamnějších osobností českého veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století.

Druhé vydání podivné a literárně obtížně zařaditelné feérie, napsané v r. 1957, je oproti prvnímu vydání z r. 1997 podstatně rozšířeno.

Upřímná zpověď našeho nejznámějšího neurochirurga.

Víte, že některé druhy rakoviny jsou přenosné prostřednictvím virů?

Tomáš Baťa, Václav Klement, Emil Kolben, František Křižík, Emil Škoda.

Tato výpravná obrazová publikace se podstatně liší od běžných publikací, věnovaných historii největšího konfliktu 20. století.

První díl dvoudílné monografie mapující cesty československýzch vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, …

Nová kniha Stanislava Havlíčka a jeho autentické zážitky lékárníka na misi Lékařů bez hranic, tentokrát z válečné Gazy. "Nebe plné draků mne dostihlo ve slunné sicilské Taormině a větší rozdíl v …

Profesor Pavel Pafko letos oslavil pětaosmdesátiny a za pár měsíců šedesát let v témže zaměstnání, totiž jako břišní a hrudní chirurg III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v …

Kniha přibližuje neznámou kapitolu ze života slavného neurologa, psychologa a zakladatele psychoanalýzy, který roku 1886 prodělal jako vrchní vojenský lékař v záloze měsíční "cvičení ve zbrani" u štábu …

Náš přední psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc. (* 1939) píše již léta eseje, sloupky a komentáře, které publikoval i ve dvou úspěšných knihách Babičku potrkal jelen a Dědeček potrkal jelena.

První svazek čtyřdílné kolektivní publikace věnované dějinám Československé akademie věd (ČSAV) zpracovává první dekádu její existence, kdy v jejím čele stál Zdeněk Nejedlý.

Kniha nabízí čtenářům rozhovory s významnými českými vědci, které byly v průběhu několika let publikovány v Československém časopise pro fyziku.

Jiří Němec (1932-2001) patřil od konce padesátých do první poloviny osmdesátých let k nejvýraznějším postavám kulturního a intelektuálního života.

Josef Dobiáš, univerzitní profesor a řádný člen Československé akademie věd, je v rodném Pelhřimově známý díky Dějinám královského města Pelhřimova a jeho okolí (monumentálnímu šestisvazkovému dílu, …

Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.

Cesty nesmrtelných mapují osudy řady významných matematiků, fyziků a astronomů, kteří podstatně ovlivnili vývoj českého vědeckého poznání.

Celkem 23 významných profesorů ze 17 fakult Univerzity Karlovy napsalo úvahu o univerzitě a jejich zpovědi jsou doplněny fotografiemi Karla Meistera.

Dílo pod titulem Homines Scientiarum.