Irena Šťastná prokázala svoje kvality předchozími čtyřmi básnickými sbírkami.
O její kompaktní a soustavné tvorbě svědčí i nominace na cenu Magnesia Litera (2016) a Drážďanskou cenu lyriky (2012). Nemalou pozornost vyvolala poslední vydaná sbírka Žvýkání jader (2014).
Sen o třetí plíci plynule rozvíjí autorčinu předchozí tvorbu, přibývá ale existenciálních a tíživých tónů. Mnohdy skoro surrealistické obrazy získávají podobu minipříběhů.
Krutosti života se zhmotňují do skoro symbolické podoby dravců či šelem objevujících se v básních. Jejich konání zrcadlí vnitřní pohnutky a stavy duše, zároveň je však obrazem přírody lhostejné k běhu lidského osudu.