Sousloví církevní řády (německy Kirchenordnungen) se používá jako souborné označení pro rozmanitá normativní ustanovení, jejichž vznik souvisel s potřebou vymezit pravidla různých oblastí církevního života. Přestože nověji jsou uvedeným pojmem označovány rovněž normativní texty z období prvních staletí dějin církve, tradičně a nejčastěji jsou takto nazývána nařízení, která vznikala v souvislosti s prosazováním reformace na území jednotlivých teritorií nebo měst. Jejich forma, obsah i rozsah přitom byly velmi rozmanité. Patřily mezi ně stručná nařízení stejně jako obsáhlejší soubory normativních ustanovení, které byly obvykle vydávány tiskem.
V české historiografii nejsou evangelické církevní řády zcela neznámým pramenem. Zřejmě prvním, kdo jeden z těchto pramenů edičně zpřístupnil, byl moravský historik a politik Christian d´Elvert (1803-1896), který v jednom z monografických svazků historicko-statistické sekce Moravské hospodářské společnosti, jenž vyšel roku 1856, uveřejnil řády vydané v osmdesátých a počátkem devadesátých let 16. století Hynkem starším Bruntálským z Vrbna pro jeho severomoravská panství Bruntál a Branná/Kolštejn.