Monografie věnovaná recepci Leoše Janáčka a jeho hudby, v tomto případě zaměřená na prvních šestnáct let Janáčkovy umělecké kariéry, je svým tématem publikace muzikologická, způsob řešení daného tématu ji však spíše řadí do oblasti kulturní historie. Kniha je vyústěním Zapletalova dlouhodobého badatelského zájmu o dějiny hudební kultury na Moravě. Autor klade důraz na uvádění a kritickou recepci Janáčkovy rané umělecké činnosti, a to nejen skladatelské, ale i dirigentské a sbormistrovské, klavíristické aj. Vzhledem k tomu, že zmíněnou problematiku sleduje především s ohledem na kulturní a sociálně-emancipační snahy českého národa v Brně a na Moravě, je tato kniha rovněž důležitým příspěvkem k poznání vývoje českého a německého národního vědomí, specifičtěji pak národního obrození na Moravě.