U počátků české moderní hudby stály dvě velké osobnosti, Bedřich Smetana dílem skladatelským a Otakar Hostinský činností vědeckou a kritickou.
| Vaše cena |
191,10 Kč |
| Vaše cena bez DPH |
191,10 Kč |
| |
| Dostupnost |
Skladem
2 ks
|
|
Odesíláme
ve čtvrtek
5.2.
|
Výprodej zboží této kategorie - slevy až 80%
Podrobný popis
U počátků české moderní hudby stály dvě velké osobnosti, Bedřich Smetana dílem skladatelským a Otakar Hostinský činností vědeckou a kritickou.
Ve Smetanově operní tvorbě, navazující na Wagnerovu koncepci dramatického díla, spatřoval Hostinský pokrok, za jehož prosazení bylo nutno bojovat. Jiné tvůrčí poetiky považoval za nepokrokový a tedy méně významný umělecký projev.
Hostinského mylnou záměnu pokroku s vývojem převzali jeho žáci v čele se Zdeňkem Nejedlým, Otakarem Zichem, Vladimírem Helfertem a Josefem Bartošem. Jako přední hudební vědci a kritici prosazovali v době bojů o Dvořáka jednostranně pojatou pokrokovou linii české hudby, kterou viděli v tvorbě Smetanově a jeho pokračovatelů, Fibicha, Foerstera a Ostrčila. Další skladatelské osobnosti, jako Dvořák, Suk, Novák a Janáček, do této linie nezapadali a jejich hudba byla hodnocena jako konzervativní, eklektická, naturalistická a primitivní.
Tato kritická předpojatost vedla k rozdělení odborných hudebních kruhů na dva protichůdné tábory a vyvolávala v tisku prudké polemiky zejména na přelomu prvního a druhého desetiletí 20. století. V této etapě bojů o českou moderní hudbu vzrůstala úroveň hudební kritiky i v souvislosti s rozvojem hudebního tisku a hudební pedagogiky. Na odbornou scénu vstupovali absolventi pražské varhanické školy a pražské konzervatoře: Karel Stecker, Karel Knittl, Karel Hoffmeister a Václav Štěpán. V jejich spisech a kritikách narůstal význam strukturní analýzy jako důležité součásti k posouzení umělecké hodnoty díla. Ve dvacátých letech pak došlo k rozpadu těchto skupin a Zich s Helfertem zásadně přehodnotili svůj počáteční zaujatý postoj.
Ve společensky napjaté atmosféře třicátých let se začala kriticky projevovat mladá a ideologicky nezatížená generace v čele s Aloisem Hábou, Karlem Janečkem a Mirko Očadlíkem, reflektující i tvorbu skladatelů evropské avantgardy.
Parametry
Autor:
Miloš Hons
Bezpečnostní informace
Seznam varování o bezpečnosti knih vychází z požadavků nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR):
1. Riziko poranění:
a) Zkontrolujte knihu z hlediska ostrých hran nebo sponek, které mohou způsobit poranění. b) Dávejte pozor na obaly z tvrdého papíru, které mohou mít ostré rohy. 2. Nebezpečí požáru:
a) Uchovávejte knihy mimo dosah zdrojů tepla a ohně. b) Vyhněte se ukládání knih na místech vystavených přímému slunečnímu záření, abyste zabránili vznícení. 3. Nebezpečí pro zdraví:
a) Dlouhodobé čtení může vést k únavě zraku, bolestem hlavy a problémům s koncentrací. b) Zajistěte při čtení dostatečné osvětlení, abyste snížili únavu zraku. c) Při čtení pravidelně dělejte přestávky, abyste si uvolnili oči a uvolnili svaly. 4. Nebezpečí pro duševní zdraví:
a) Knihy z některých kategorií mohou obsahovat kontroverzní nebo neslučitelný obsah. Před přečtením si přečtěte názory ostatních čtenářů. b) Intenzivní vstup do světa fantasy, sci-fi nebo hororu může vést k odtržení od reality a problémům s odlišením fikce od reálného světa. c) Obsah některých knih (násilí, krutost, drastické scény) může negativně ovlivnit emocionální zdraví, způsobit stres, úzkost a dokonce i depresi. 5. Nebezpečí pro děti:
a) Malé děti mohou vkládat knihy do úst, což může vést k udušení nebo spolknutí malých prvků. b) Dohlížejte na děti při čtení knih a ujistěte se, že je nevkládají do úst. c) Obsah obsažený v knihách může být vzhledem ke své problematice (násilí, erotika apod.) nevhodný pro děti a mládež. ). Vždy zkontrolujte věkové označení a přizpůsobte čtení věku a zralosti dítěte. 6. Udržování knih v dobrém stavu:
a) Uchovávejte knihy na suchém a čistém místě, abyste zabránili vzniku plísní a poškození způsobenému vlhkostí. b) Vyhněte se ukládání knih na místech vystavených extrémním teplotám a vlhkosti. c) Pravidelně čistěte knihy od prachu a nečistot, abyste zachovali jejich vzhled a trvanlivost. 7. Zdroje informací:
a) Ověřte si důvěryhodnost informací obsažených v knize, zejména pokud je používáte pro vzdělávací nebo profesní účely. b) Věnujte pozornost datu vydání, protože znalosti v některých oblastech se rychle deaktualizují. c) Při používání odkazů nebo internetových zdrojů uvedených v knize buďte opatrní a dodržujte pravidla bezpečnosti na síti. 8. Autorská práva:
a) Dodržujte autorská práva obsahu zpřístupněného v knize.
