Karel Kukal ve své knize popisuje podmínky pracovních lágrů přelomu čtyřicátých a padesátých let a rekonstruuje příběh svého útěku ze šachty číslo čtrnáct ve slavkovské oblasti. Kukal unikl z tábora s dalšími mukly a ve své rekonstrukci jejich osudů dokládá i jejich vlastní svědectví. Ačkoliv se skupině vězňů podařilo dostat z tábora, byli dopadeni, někteří z nich zabiti na útěku, ostatní odsouzeni. Kniha byla poprvé vydána roku 1993.