Tato kniha je druhým svazkem souboru představujícího autorskou, dramaturgickou, teoretickou a pedagogickou tvorbu Jana Vedrala. Navazuje na svazek DramaTIK. Je výborem dramaturgických esejí, studií a statí, jimiž autor doprovázel od osmdesátých let dvacátého století svou dramaturgickou, autorskou a pedagogickou praxi.
Autor vychází z přesvědčení, že vedle praktické dramaturgie je součástí profese dramaturga také teoretická činnost, spjatá zejména s možnostmi a vývojem dramatu, scény a společenských kontextů divadelní tvorby.
Tato teoretická dramaturgie není v přísném slova smyslu činností vědeckou, je totiž vždy vztažena a poměřována konkrétní scénickou praxí a je zpravidla také vyvolána jejími potřebami a nároky. To, do jaké míry jsou české divadlo a jeho dramaturgie spojené se společenským vývojem, analyzuje Jan Vedral na proměnách českého divadla a společnosti za období uplynulých čtyřiceti let.