Kniha se zabývá filosofickými kořeny tří základních způsobů politického rozhodování, rozhodování většinového, konsensuálního a konsociačního. Současně ukazuje jejich slabiny a rizika. Důraz je kladen na praktické problémy politiky, na konkrétní příklady.
Rozebírá také hlavní novověké teorie zastupitelské demokracie na příkladech analýz J.S.Milla, R. Dahla, S. Huntingtona, J. Schumpetera a hlavně pak Arenda Lijpharta.
V závěru jde o pokus vytvořit vlastní teorii dvou typů demokracie v dnešním světě, etablované demokracie odlišné od fragilních demokracií.
V celé práci jde o pokus o rehabilitaci politické filosofie v jejím vztahu k dnešní politické praxi.