Kniha se věnuje stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu".