Jednou z vědeckých senzací konce 20. století byl objev velké potopy, která kolem roku 6700 př. n. l. vytvořila dnešní Černé moře. Tehdy se prolomil pevninský most mezi Středozemním mořem a sladkovodním Euxeinským jezerem. Podle německého jazykovědce Haralda Haarmanna objev dávné katastrofy, která mohla inspirovat nejstarší mýty o potopě světa, vyžaduje přehodnocení důvěrně známých představ o vzniku a vývoji civilizace na pomezí Evropy a Asie. Autor dokazuje, že v oblastech přiléhajících k Černému moři rozkvétala kultura, která už dávno před Sumery a Egypťany vytvořila systém písemných znaků a svým nehierarchickým uspořádáním představovala alternativu k politickým strukturám starověkých říší. Na příkladu písma pak sleduje i dlouhodobé vyzařování staroevropské civilizace, které lze podle něj zjistit ještě ve 2. tisíciletí př. n. l., kdy v Egyptě už existovala Nová říše, moře patřilo Krétě a na evropské pevnině vznikala první řecká civilizace.