Tahle hora prý byla v předkřesťanském období slavnostní horou Slovanů usazených v severním Pobeskydí. Nahoře se dochoval okrouhlý val - zřejmě obřadní místo.
Píseň Hodovnice reprezentuje tradičnější nástrojové obsazení - grumle, cimbál, buben, housle, píšťala, a zpívají ji děti - tak jak to původně bývávalo. Godula je nástrojově pestřejší -zazní didjeridoo, sitár, kontrabas, kytara… je to taková typická world music pěsnička. Mezi Hodovnicí a Godulou: Morana (vynášení smrti a zimy z vesnice na jaře), Vesna (příchod jara), Čarodějka (pálení čarodějnic - obdoba keltského Beltine), Ze země (odkaz na "čarodějné zaříkávání"), instrumentálka Pod májí (stavění máje - kult plodnosti), V Javorových horách (májové milování), Svatojan (oslava letního slunovratu), Na loukách (tohle je zlomová písnička, která trochu nabourává "selanku" hledání tradic. Pak Beltine (keltský svátek) a závěrečná Godula... dnešek, současnost, dnešní název hory Hodovnice, tradice s novým kabátem. Tady se scházejí dnešní bubínkáři a didjeridisti u ohňů a tančí, zpívají a hrají...