V kavárně velkého frekventovaného nádraží sedí žena. Pije kávu a zvědavě a zároveň zdrženlivě sleduje okolí. Jmenuje se Evropa. A tohle je její příběh...

Lenka Horňáková-Civade ve svém esejistickém vyprávění představuje Evropu jako živoucí bytost, vypravěčku vlastní historie, v níž se mýtus prolíná s realitou, minulost se současností a literatura s geografií a filosofií. Evropa, tajuplná žena v nádražní kavárně, vzpomíná, jak ji unesl Zeus v podobě bílého býka, vysvětluje, proč ji středověcí geografové zpodobňovali jako královnu, a zkoumá vlastní identitu skrze otázky lidí, kteří kolem ní spěchají nádražní halou a promlouvají k ní různými jazyky.