Kill The Dandies! spolehlivě navazují na obsesivní bizarnosti, které stvořili na albech Ron Ron Ron a Your Blood My Veins a na albu Weird Way vše posouvají k novým obzorům.
"Lynchovské” nálady a barevné surreálné vize přetavují v lehké odéry garážové psychedelie a dostávají se důsledněji ke hranicím sedmdesátkového soulu či postpunkového běsnění. Kytarové hlukové stěny ála Velvet Underground kombinují s analogovými syntezátory, nadrženou horkou "motown" rytmikou ale i zasněnými melodiemi, řízlými country-psych melancholií. Dvě ze skladeb jsou navíc okořeněné dechovou sekcí, s odkazy na nejlepší momenty Curtise Mayfielda a dalších interpretů "divného” soulu.