Křišťan z Prachatic (zemř. 1439) je známou osobností českých dějin konce 14. a začátku 15. století. Patřil ke skupině konzervativních pražských univerzitních mistrů a jeho působení na pražském vysokém učení i literárnímu dílu spojenému s jeho odbornou činností v oblasti přírodních věd (lékařství, astronomie, matematika) byla již věnována řada prací, a to včetně edičního zpřístupnění některých jeho textů. Na základě provenienčního průzkumu rukopisů Národní knihovny České republiky se nyní podařilo výrazně rozšířit seznam známých kodexů z jeho osobní knihovny. Křišťan své svazky označoval signaturou složenou z písmene C a číslice; nejvyšším dochovaným číslem je 151, což dokládá, že vlastnil jednu z největších osobních knihoven českého středověku. Její rozsáhlou část tvořila kázání a další literatura věnovaná kněžskému působení, již zřejmě využíval při svém působení v úřadu faráře u kostela sv. Michala na Starém Městě pražském, větší skupiny ale tvořily i spisy církevních Otců a díla z oblasti přírodních věd a zastoupeny byly rovněž texty z řady dalších oborů. K analýze Křišťanovy knihovny a jejímu zasazení do kontextu středověkých knihoven dalších mistrů pražské univerzity je připojen podrobný kodikologický popis 35 rukopisů, které byly z jeho knihovny doposud identifikovány.