Biografie Historie a politika

Vzpomínání německého literárního vědce Karla Kohuta (1936 v Olomouci) na dětství, které strávil v Lipníku nad Bečvou, na poválečný odsun a těžké začátky v novém domově v Hesensku.

Sborník příspěvků z pietního setkání, které se konalo dne 13. dubna 2024 ve Svojanově při příležitosti 50. výročí úmrtí Marie Živné, která zemřela za nevyjasněných okolností v komunistickém vězení.

Kalifornie: 13 vražd, přes 50 útoků, 42 let trvající vyšetřování.

Publikace se věnuje mapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla (1902–1981) na formování československé kultury ve 20. století. Život Ladislava Štolla …

Válečný příběh mladého chlapce, původem z Roštína, vesnice v podchůří Chřibů, který se po útěku z pracovního nasazení v Říši dva a půl roku skrýval a poslední dva měsíce války prožil v bojích jako řádný …

Sbírka inspirativních článků Henryho Forda představuje studnici nadčasových myšlenek jednoho z největších géniů historie.Henry Ford patřil mezi nejbohatší a nejvlivnější osobnosti první poloviny 20. …

Divize Brandenburg byly Hitlerovy speciální jednotky, útvar tvořený zejména cizinci německé národnosti, kteří využívali převleků a znalosti jiných jazyků k podnikání odvážných akcí na nepřátelském …

Portrét pozoruhodné dynastie, která, ať se nám to líbí nebo ne, ovlivnila charakter naší vlasti, Evropy i celého světa.Začátky Habsburků v 15. století byly skromné, ale už během pár dekád získali nadvládu …

Autor se ve vzpomínkách vrací do dětství, které narušila první světová válka a bolševická revoluce v SSSR.

Životopis Jan Žižka vznikl v intelektuálně výbušné atmosféře roku 1968, vydán byl ale až po sovětské invazi.

Auguste-Frédéric-Louis Viesse de Marmont se řadí ke spíše opomíjeným Napoleonovým maršálům, ač jeho život nebyl o nic méně pestrý než osudy těch nejznámějších.

Deníky ideologa nacistické strany a státu (1893-1946), který se již velmi záhy stal jedním z nejradikálnějších antisemitů a až do samého konce aktivně podporoval nacistickou vyhlazovací politiku.

SS-Gruppenführer Hans Baur (*19.6.1897 - 17.2.1993).

Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (1924-2013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně …

František Babočka se narodil v roce 1901 v chudé rodině.

Karel Havlíček (1821-1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848, ač s jeho žurnalistickým dílem přichází do české …

Monografie Josefa Dobrovského.

Zpočátku vše nasvědčovalo tomu, že F.

Edice pamětí Antonína Matuly (1885-1953) představuje osobnost úředníka působícího na ministerstvu školství a národní osvěty mezi lety 1919-1944.

S osobností Josefa Šárky (1918-2008) se pojí význačné mezníky boje proti totalitním režimům v Československu: 17. listopad roku 1939 a roku 1989.

Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce.

Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách.

Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku …

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907-1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době.

Vzpomínková próza literární historičky Markéty Brouskové, žijící v Německu, vydává svědectví o životě českých exulantů v západní Evropě v době sedmdesátých a osmdesátých let.

Když oznámil kandidaturu na post prezidenta, mnozí se ušklíbali.

Kolektivní monografie je věnována Pavlu Tigridovi, jednomu z nejvýraznějších představitelů československého protikomunistického exilu.

Vážení čtenáři, dostáváte do rukou ojedinělou knížku o části českých dějin, která byla většinou zamlčena.

Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi.