Biografie Věda a technika

Blahoslav Šeplavý (1897-1960), dlouholetý ředitel kanceláře České akademie věd a umění, zanechal ve svých zápiscích cenný a jedinečný pramen k dějinám této instituce.

Proslulá biografie o ženě, jejíž jméno každý zná, ženě s nesmírným talentem a zaujetím pro vědu, ženě s nezměrnou vůlí a pracovitostí, které se podařilo nejen proniknout do světa vyhrazeného do té doby …

Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše …

Poutavé pamětí celosvětově uznávaného vědce českého původu Jardy Cervenky (* 1933), který od roku 1965 působil ve Spojených státech jako profesor lékařské genetiky na univerzitě v Minnesotě (věnoval …

Publikace „Paměti kosmika Fyzikálního ústavu ČSAV“ obsahuje vzpomínky pracovníka Oddělení kosmického záření, vysokých energií a elementárních částic – nazývaného v ústavu „kosmici“ – na jeho činnost …

Vizionářský vynálezce, excentrický génius a rebel i outsider.Životní příběh Nikoly Tesly, doplněný bohatou obrazovou přílohou.Kdo byl Nikola Tesla?

Geograf a cestovatel Jiří Viktor Daneš (1880-1928) byl ve své době jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy, současně osobou významně politicky a společensky činnou.

Profesor Zbigniew Religa. Muž, který v roce 1987 provedl první úspěšnou transplantaci srdce v Polsku.

Publikace představuje osudy některých významných akademiků univerzity.

Kniha přibližuje neznámou kapitolu ze života slavného neurologa, psychologa a zakladatele psychoanalýzy, který roku 1886 prodělal jako vrchní vojenský lékař v záloze měsíční "cvičení ve zbrani" u štábu …

5. svazek edice Vědci, vynálezci a podnikatelé v českých zemích ukončuje přehled dnes již nežijících vědců, vynálezců a podnikatelů, kteří se narodili a působili na území českých zemí.

Václav Koranda mladší (1425-1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů.

Kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem přináší cenné poselství o druhé polovině 20. století, prožité v prostředí české vědy.

Vzpomínky Jana Peřiny z doby působení na Universitě Palackého v Olomouci.

Milan Klíma (* 1932) si přál být ornitologem, ale z brněnského ústavu pro výzkum obratlovců nakonec přesídlil do Frankfurtu, kde více než čtyřicet let přednášel na lékařské fakultě a uzrál v osobnost, …

Náš přední psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc. (* 1939) píše již léta eseje, sloupky a komentáře, které publikoval i ve dvou úspěšných knihách Babičku potrkal jelen a Dědeček potrkal jelena.

Netradičně pojaté paměti fyzikálního chemika a současného rektora Univerzity Pardubice Jiřího Málka, které vznikly jako ohlédnutí za šedesáti lety života, se formou vymykají běžné memoárové …

Dílo pod titulem Homines Scientiarum.

Barbara Nesvadbová a Jakub Knězů, autoři úspěšné knihy Hovory s doktory, oslovili dalších dvanáct předních českých lékařů, se kterými mluví nejen o jejich práci, ale i o víře, životě, odpovědnosti… Na …

Jmenuji se Martin a jsem doktor.

Kniha poutavě líčí životní osudy a objevy geniálního léčitele Vincenze Priessnitze (1799-1851), zakladatele novodobé vodoléčby a prvního vodoléčebného ústavu na světě - dnes Priessnitzovy léčebné lázně …

Jiří Němec (1932-2001) patřil od konce padesátých do první poloviny osmdesátých let k nejvýraznějším postavám kulturního a intelektuálního života.

Atlas odkrývá nejrůznější vojenské strategie klíčových hráčů.

Příběh nejslavnějšího českého mořeplavce.

Kolektivní monografie obsahuje výsledky původního výzkumu ukrajinských vědců, kteří jsou od počátku rusko-ukrajinské války zapojeni do spolupráce na různých projektech Akademie věd České republiky v …

Pět měsíců s Lékaři bez hranic: „Desetiletý Rahmudin přišel s proraženou lebkou.

Vzpomínkové texty, dopisy a dokumenty o významné podnikatelské rodině, jež z malé dílny v malé hanácké obci Lutín vybudovala světoznámou továrnu na čerpací techniku.

Jsou různé sběratelské vášně. Každá z nich je obvykle finančně, časově a často i prostorově náročná.

Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.

Kniha pojednává o životě, díle, vědecké práci, myšlenkových sporech a v neposlední řadě zejména o vlivu významného fyziologa a filosofa Františka Mareše na český intelektuální život konce devatenáctého …