Biografie Věda a technika

Co mají společného E. E. Kisch a Alfred Redl, Klementina Hanušová a Miroslav Tyrš, Václav Brožík, Milan Rastislav Štefánik, malíř Kamil Lhoták, Alfréd Radok a Blanka Waleská, žena slavného zápasníka …

Kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem přináší cenné poselství o druhé polovině 20. století, prožité v prostředí české vědy.

Příběhy význačných českých vědců a jejich rodů: Brandlovi, Burešovi, Fulkovi, Haškovi, Heyrovští, Holí, Jungwirthovi, Neužilovi, Pačesovi, Raškovi, Seemanovi, Scheirichovi, Vykličtí, Wichterlovi.

Vzpomínky Jana Peřiny z doby působení na Universitě Palackého v Olomouci.

V roce padesátého výročí úmrtí profesora teoretické fyziky Karlovy univerzity PhDr.Viktora Trkala se dostává ke čtenáři publikace podávající obraz o jeho cestě životem, vědou a pochopitelně i naší …

Druhé vydání podivné a literárně obtížně zařaditelné feérie, napsané v r. 1957, je oproti prvnímu vydání z r. 1997 podstatně rozšířeno.

Již ve třetím, avšak třikrát rozšířeném vydání se ke čtenářům vrací záhadná bytost jménem Arsemid.

Obsáhlá vzpomínková kniha významné české psychoterapeutky v řadě kapitol a na desítkách unikátních fotografií přibližuje čtenářům celý její život plný mimořádných událostí a nevšedních setkání: Nezapomenutelnou …

Barbara Nesvadbová a Jakub Knězů, autoři úspěšné knihy Hovory s doktory, oslovili dalších dvanáct předních českých lékařů, se kterými mluví nejen o jejich práci, ale i o víře, životě, odpovědnosti… Na …

Kniha stručně objasňuje procesy probíhající při výrobě bioplynu z biomasy.

Monografie vychází z dlouhodobého studia vývoje matematické komunity v českých zemích.

Profesor Lejeune propojil jedinečným způsobem své vědecké aspirace s věrností etickým zásadám lékařské práce.Jérôme Lejeune učinil v šedesátých letech 20. stol. významné objevy týkající se počátku lidského …

Máme si budoucnost malovat narůžovo, nebo pociťovat skepsi?

Jiří Němec (1932-2001) patřil od konce padesátých do první poloviny osmdesátých let k nejvýraznějším postavám kulturního a intelektuálního života.

Atlas odkrývá nejrůznější vojenské strategie klíčových hráčů.

Bílý plášť je inspirativní kniha rozhovorů na téma nemocí a obtíží, které vede Barbara Nesvadbová s těmi nejlepšími odborníky ve svém oboru, jako jsou např. prof.

Publikace o významné české automobilce a legendárním designérovi Hansi Ledwinkovi, tvůrci unikátní konstrukce podvozku (tzv. koncept Tatra, užívaný dodnes) i elegantních aerodynamických karoserií - modely …

Žádný "profesionál" si ani v dnešní, technicky vyspělé době nedovolí podceňovat moře, nebezpečí na moři, různé nevysvětlitelné jevy při plavbách a i různé vlastní pocity, které se Vám po létech služby …

Pět měsíců s Lékaři bez hranic: "Desetiletý Rahmudin přišel s proraženou lebkou.

Stephen Hawking byl jedním z nejvýznamnějších fyziků naší doby, který ovlivnil životy milionů lidí.

Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše …

Jindra Tichá přijela na Nový Zéland poprvé v září 1970 a objevila tu neznámý svět, který ji okouzlil.

Publikace představuje osudy některých významných akademiků univerzity.

Jsou různé sběratelské vášně. Každá z nich je obvykle finančně, časově a často i prostorově náročná.

Kniha přibližuje neznámou kapitolu ze života slavného neurologa, psychologa a zakladatele psychoanalýzy, který roku 1886 prodělal jako vrchní vojenský lékař v záloze měsíční "cvičení ve zbrani" u štábu …

5. svazek edice Vědci, vynálezci a podnikatelé v českých zemích ukončuje přehled dnes již nežijících vědců, vynálezců a podnikatelů, kteří se narodili a působili na území českých zemí.

Když v roce 1887 přihlásil vynálezce Emile Berliner na patentovém úřadě gramofon a gramofonovou desku, jistě netušil, že stojí u zrodu průmyslového odvětví, které změní svět.

Kniha je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902-1977) skrze pojem smyslu (sens).

Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.