Válečná literatura

Srdceryvný román z období druhé světové války.

Barbara Rylko-Bauer vypráví příběh své matky Jadwigy Heleny Lenartowicz, polské lékařky, zatčené v lednu 1944 gestapem.

Kresby, které přináší tato kniha, odrážejí velmi věrně hrůzy války a situaci po ní.

Kniha vypráví o osudech německého vojáka Lothara Herrmanna, který byl navzdory svému zdravotnímu stavu zařazen v roce 1944 do horské pěší divize, s níž putoval na východní frontu.

Vzpomínky ženy, která byla v 50. letech vězněná z politických důvodů společně s Růženou Vackovou, Dagmar Skálovou, či Ninou Svobodovou.

První svazek nové ed. řady Militaria academica přináší šest studií věnovaných tématu vojenské služby v dlouhém 19. a 20. století, jež je zde pojato v interdisciplinárním duchu, zarámovaném do přístupu …

1944, koncentrační tábor Amersfoort, Holandsko. Útržek složeného papíru tížil Saskiinu kapsu.

Když jsem roku 1945 vystoupila z lodi, která mě dopravila do Spojených států, moji američtí příbuzní na mě naléhali, abych zapomněla na všechno, co se stalo mé rodině - a mně - během války. Říkali mi, …

Roza Šaninová, jejíž vzpomínky se nyní dostávají do rukou českému čtenáři, patřila k nejznámějším sovětským odstřelovačkám za druhé světové války.

Rakouská žurnalistka Alexandra Föderlová-Schmidová spolu s fotografem německých kancléřů a dalších významných osobností Konradem Rufusem Müllerem jsou autory mimořádného projektu.

Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, pokračoval ve své druhé polovině vítězstvími francouzského konétabla Bertranda du Guesclina i jeho dobrodužným tažení …

Práce shrnuje stávající poznatky týkající se plánování a provádění nacistické „eutanázie“ osob s duševním a mentálním postižením, která byla první masovou vraždou nacistického režimu na území českých …

Kniha vzpomínek Vasilije Krysova představuje čtenáři boje na východní frontě za druhé světové války očima mladého muže, jenž byl v roce 1942 naverbován k tankovým obrněným jednotkám.

Strhující příběh vraždy se zápletkou připomínající styl Louise Penny či Agathy Christie se odehrává v Osvětimi na Vánoce roku 1943.

Publikace, která se čtenáři dostává do rukou, je s výjimkou této předmluvy překladem a kompilací originálního díla zpracovaného a vydaného mnichovským nakladatelstvím Grassinger v roce 1933.

Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná.

V odlehlé italské vesnici žijí vedle sebe židovské a katolické rodi- ny, stejně jako rodina Jacopa Leviho, intelektuálního snílka a majitele místního knihkupectví, obklopeného olivovými háji a vinicemi …

Publikace je nejucelenější prací o dělech v 17. století, která je v českém jazyce dostupná.

Konec války se nezadržitelně blíží, ale nacisté v Čechách se stále ještě připravují na poslední zoufalou obranu.

Bývalo zvykem války vyhlašovat.

Námořní historie 19. století zůstává českému čtenáři poměrně skryta, až v západních zemích stále budí značný zájem.

Plastické vylíčení bitev u Aspern/Esslingu a Wagramu, svedených proti Rakousku koncem jara a v létě roku 1809 Napoleonem I. a arcivévodou Karlem Rakouským.

Kniha historika Petra Michálka uzavírá řadu čtyř rozsáhlých a po věcné i odborné stránce detailních publikací o vývoji konfliktu 2. světové války jak na západní, tak i na východní frontě.

Vyprávění o válečných událostech, které plukovník Jiří Větvička prožil v letech 1939 až 1943, začíná líčením přechodu hranic do Polska, pokračuje vojenskými zážitky v této zemi, pochodem do Sovětského …

V říjnu 1813 se Napoleonova armáda střetla se čtyřmi armádami protinapoleonské koalice pod velením knížete Schwarzenberga a boje u Lipska trvaly s předehrou a jednodenní přestávkou šest dní.

Příběh za druhé světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci!

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939-1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech.

Kniha pojednává o dramatických událostech na evropském kontinentu v období od Napoleonova pádu do revoluce roku 1830.

DOJEMNÝ DOKUMENT O PŘEŽITÍ A O DALŠÍM ŽIVOTĚ V ZEMI NEPŘÁTEL.

Cílem německé letní ofenzivy v roce 1942 v jižním Rusku bylo dobytí Stalingradu a ropných polí u Baku na druhé straně Kavkazu.