Filozofie a náboženství

Marie-Louise von Franz (1915-1998), odbornice nejen v oblasti psychologie, ale i klasické filologie, se společně s Jungem od 30. let minulého století zabývala hlubinně psychologickým výkladem pohádek …

Spory ohledně množství andělů na špičce jehly bývají považovány za příslovečnou ukázku obskurity a směšnosti scholastických spekulací.

Sborník k významnému jubileu nordisty, germanisty, religionisty a hudebníka Jiřího Starého je poměrně pestrý - stejně jako šíře zájmů a mnohovrstevnost vzdělání oslavence samého.

Michel Foucault je známý jako autor, jenž zdůrazňuje závislost lidských subjektů na neosobních strukturách, nad nimiž nemají žádnou moc.

Filosof by měl mít odvahu setrvat na hranici mezi různými obory, stát se jejich mediátorem, ale mluvit svým vlastním jazykem.

Ludwig Wittgenstein (1889-1951) je jednou z klíčových osobností filosofie 20. století a jeho dílo jedním z hlavních pramenů moderní analytické filosofie.

V knižním zpracování populárního televizního pořadu profesora Michaela Sandela (Harvard) se čtenáři představují svižně a vtipně psané kapitoly, bohatě doplněné aktuálními příklady problematiky …

Kniha odhaluje tajemství, která mění svět, v němž právě žijeme.

Rudolf Bahro (1935-1997) byl jedním z nejvýznamnějších marxistických kritiků společenského zřízení Sovětského svazu a jeho satelitů.

Předkládaná kniha je prvním uvedením do renesanční nauky o "signaturách věcí" (signatura rerum) v českém jazyce.

Svazek č. 32 (LVI) přináší pět studií zaměřených na dějiny filosofie, dějiny literatury a vědění raného novověku.

Monografie „Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století“ vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá …

Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta …

Mistr Sando Kaisen se do hloubky věnuje různým činnostem, aby odhalil jejich podstatu a přetváří je v živoucí učení.

Spiritual Response Therapy (SRT) je terapie, která pracuje se záznamy naší duše, v nichž hledá a čistí disharmonické programy z tohoto života i z životů minulých.

Kniha krátkých úvah o nekončící lidské touze po poznávání, vědění a přicházení věcem na kloub.

Kniha je zamyšlením nad dílem pozoruhodného a mimořádně vlivného teosofa a mystika Jakuba Böhma (1575-1624).

Monografická studie se věnuje topologické fenomenologii.

Když člověk ztratí lidské opory, v duši se objeví touha a otázka, zda život pokračuje dál.

První český výbor z Bachelardových epistemologických prací obsahuje čtyři zásadní Bachelardovy knihy: Nový vědecký duch, Filosofie ne, Aplikovaný racionalismus a Materiální racionalismus.

Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv.

Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního …

Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha.

Soubor Pramen dokonalé útěchy: O kázání, zpovídání a eucharistické úctě zahrnuje tři příspěvky k prohloubení duchovního života.

Dotisk dlouho rozebraného prvního autentického vydání nejrozsáhlejšího beletristického díla filosofa Ladislava Klímy.

Stěžejní dílo k dějinám českého exilu.

Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce …

Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus.

Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668-1744).