Filozofie a náboženství

O mezináboženském dialogu se velmi často hovoří, podnikají se různé konference a fóra, ale o hlubším průniku tohoto tématu do praktické teologie a praktického života muslimské, ale i křesťanské komunity …

Nick Land (*1962) před přibližně třiceti lety rozpoutal v evropské filosofii skrytou revoluci.

Starověké hereze jsou stále živé V očích moderních lidí jsou hereze považovány za přežitek z dob dávno minulých - něco, s čím se církev již nemusí potýkat.

Velikonoce jsou staré jako křesťanství samo: o Velikonocích se zrodila církev, kterou spojuje víra v moc Ježíšovy smrti a vzkříšení.

Navracení data odkazuje k tomu, co je jen jedenkrát, co se neopakuje: uchovává je jako tajemství, které je na příchodu.

Může se modlitba Otčenáš člověku oposlouchat? br Může mít věřící z modlitby Páně malý duchovní užitek? br A lze dospět do fáze, kdy v něm není co objevovat? br br To vše se může za určitých okolností …

Výbor prací Zdeňka Neubauera ve dvou svazcích s texty z rozmezí pětatřiceti let mezi roky 1979 a 2014 spojuje problematika teoretické biologie a filosofie biologie.

Český filosof Vítězslav Gardavský pracoval na knize v obtížných pracovních podmínkách během let 1972-1975, kdy mu bylo zapovězeno působit v oboru.

Pozoruhodné životní osudy svědků víry z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.

Každý z nás je konkrétní osobou, žijící svůj individuální život a pohlížející na svět ze své vnitřní, subjektivní perspektivy.

Monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století.

Člověk stvořil "něco", co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto "něco" rychle učí a sílí.

Kniha zkoumá význam současné ekologické krize pro filosofii a význam filosofie pro překonání ekologické krize.

Narození, láska a umírání vymezují život člověka odpradávna a rituály spjaté s těmito mezníky patřily vždy k nejdůležitějším okamžikům života, jejichž prostřednictvím lidé navazovali na kontinuitu svých …

Sv. 6: Šestý svazek řady Starověké písemnictví Levanty představuje čtenáři historický vývoj Levanty, a to prostřednictvím syntézy písemných pramenů a hmotné kultury.

Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské …

O Thomasi Mertonovi se mluví jako o jednom z oněch vzácných západních mozků, kteří se v zenu cítili zcela doma.

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku.

Jazyk není jen nástrojem kódování a sdělování informací, ani prostředkem přenášení myšlenek od jednotlivce k jednotlivci.

Úvod do filosofování napsal Ladislav Hejdánek v letech 1971-72 ve vazbě v Ruzyni jako dárek k Vánocům pro jednu ze svých dcer.

Pozice, kterou Henry More (1614-1687) v dějinách filosofie zaujímá, je dosti specifická a rozhodně si zaslouží pozornost - a to navzdory tomu, že jej standardní výklady většinou spíše opomíjejí.

Sborník k významnému jubileu nordisty, germanisty, religionisty a hudebníka Jiřího Starého je poměrně pestrý - stejně jako šíře zájmů a mnohovrstevnost vzdělání oslavence samého.

Sv. 6: Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495).

Zapomenuté osudy vzdělaných žen.

Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou …

Jádro publikace tvoří texty a překlady souboru řeckých hermetických spisů s komentářem, ozřejmujícím argumentaci hermetických autorů.

Co je akademická svoboda? - Jaký je její smysl? - V čem se odlišuje od intelektuální svobody a svobody slova?

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy.

Biografický slovník Církve československé husitské je plodem čtyřletého úsilí editorů Martina Jindry, Marcela Sladkowského a týmu spolupracovníků.

Jedna z nejvýznamnějších prací známého rumunského badatele, pojednává o základních pojmech historie náboženství.