Filozofie a náboženství

Edmund Husserl vytyčil nové filosofické téma: pole samotné zkušenosti.

Platónovo myšlení se často krčí ve stínu děl myslitelů, kterým na filosofickém kolbišti přisoudili rozhodčí lepší skóre.

Studium a práce v oboru filosofie je jednou z celoživotních dominant Karla Pexidra.

Johann Georg Gichtel (1636-1710) byl svérázný mystik a duchovní žák Jakoba Böhmeho (1575-1624), jehož učení promítl do vlastních vizí a představ duchovního obrození padlého člověka.

Jean-Paul Sartre (1905 - 1980) bývá v dějinách moderního myšlení zpravidla definován jako představitel ateistického existencialismu.

František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému …

Všude zaznamenáváme vzestup zájmu o náboženství.

Jan Amos Komenský zaujímá v literatuře k dějinám hledání dokonalého jazyka zvláštní postavení: každý ho zmiňuje, téměř nikdo mu však nepřisuzuje zásadnější roli či originalitu.

Cílem této edice je demonstrovat stereotypní uvažování o češtině a němčině, vnímání jejich role ve společnosti a rovněž vztah jazyka a státní moci.

Když člověk ztratí lidské opory, v duši se objeví touha a otázka, zda život pokračuje dál.

Co prožívá duše po smrti v duchovním světě?

Maurice Merleau-Ponty pronesl na College de France patnáct přednáškových cyklů (1952-1961).

Ve své nové knize autor zasvěceně popisuje duchovní praxi následující po uvědomění Já jsem, naší pravé božské podstaty.

Pojednání Eduarda Tomáše o sebepoznání v čisté lásce je hluboce inspirovaným a vpravdě mistrovským příspěvkem na toto téma.

První český výbor z Bachelardových epistemologických prací obsahuje čtyři zásadní Bachelardovy knihy: Nový vědecký duch, Filosofie ne, Aplikovaný racionalismus a Materiální racionalismus.

Tato kniha nizozemského lékaře Alberta Soesmana přináší zásadní a zároveň nesmírně živé rozpracování nauky Rudolfa Steinera o dvanácti smyslech.

Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta.

Dvoudílná monografie "Myšlenkově schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami" je rozšířenou verzí autorova habilitačního spisu.

Kniha Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 13 textu od účastníku již třináctého …

Takřka po devadesáti letech vychází nový překlad knihy francouzského filozofa Juliena Bendy (1867–1956), který proti sobě staví univerzalistickou filozofii ducha, dědičku řecké vzdělanosti, a soudobé …

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi - to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě.

Nabízená kniha popisuje člověka jako věčnou duchovní bytost, která se inkarnovala do hmotného těla.

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha.

Soubor Pramen dokonalé útěchy: O kázání, zpovídání a eucharistické úctě zahrnuje tři příspěvky k prohloubení duchovního života.

První vydání dosud nepublikovaných textů Františka Bardona, vycházející k 60. výročí jeho úmrtí.

Co znamená odsoudit někoho za to, co učinil?

Kniha podává jednu z nejúplnějších zpráv o tom, co následuje po fyzické smrti.

Nizozemský filosof Martin Stokhof (*1950) se ve svých novějších pracích věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání.

Kniha amerického transpersonálního psychologa se zabývá zásadním obratem v životě každého muže - a sice jeho přechodem z dětství do dospělosti.

Odborná monografie Dekonstrukce podpisu soustřeďuje pozornost na podpis jako na frekventované médium, které bylo dosud jen málo prozkoumané v oblasti filosofie, sémiotiky a mediálních studií.