Literární vědy a lingvistika

Kniha Patrika Ouředníka navazuje na jeho předchozí práce Šmírbuch jazyka českého a Aniž jest co nového pod sluncem a přináší 1800 hesel, která vysvětlují "slova v zapomenutí daná", tedy slova, která …

Publikace Česká věta na rozhraní mezi gramatikou a pragmatikou se zabývá jevy vznikajícími v důsledku uplatnění vět / výpovědí v komunikaci, tedy pod vlivem faktorů povýtce pragmatických, tj. jevy, které …

Monografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství.První …

Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení a je důležitým příspěvkem k otázce recepce románové tvorby Michala Viewegha nebo dobovým diskusím o autenticitě …

Svazek přináší šest souborů studií, v nichž Macura postupně cizeloval své pojetí modernistické a socialistické kultury.

Tato publikace chce postihnout stěžejní momenty a směry hispanoamerických literatur od konce 19. století do počátku 21. století.

Čich je jedním z nejméně probádaných smyslů, a přesto je důležitou součástí našeho světa.

Série studií českobudějovického germanisty Jürgena Edera se zaměřuje na prostor střední Evropy, na vztah literatury a politiky a na střetávání mezi českou a německou kulturou.

Kniha patří do stejné kategorie jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky.

Publikace se zabývá rolí tlumočení v Keni prvních dvou desetiletích 21. století.

Kolektivní monografie Růže je rosa e rose est růže, věnovaná významnému romanistovi a překladateli Jiřímu Pelánovi, je soustředěna k tématu překladu jako stěžejního kulturního fenoménu.

Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících.

Poeticky nazvaná kolektivní monografie "Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!" je souhrnným výstupem více než pětileté spolupráce Filologické fakulty Bělehradské univerzity a Fakulty filozofické Univerzity …

Kniha Jak je důležité míti styl.

Monografie Řád tvaru na základě analýzy čtveřice periodik, jejichž prostřednictvím vstupovala katolická inteligence v období první Československé republiky do nejenom uměleckých debat, zachycuje vývoj …

Jak člověka za dobu, co ji používá, ovlivnila řeč?

Soubor čtyř studií G. Lansona (1857-1934), jednoho z nejvýznamnějších francouzských literárních historiků a kritiků.

Kniha je první částí třídílných sebraných spisů Ivana Poldaufa (1915-1984), významného českého lingvisty, anglisty, bohemisty a lexikografa, zakladatele anglistiky na FF Univerzity Palackého v Olomouci …

Plnému porozumění českým hrám psaným v 19. století - a v souvislosti s tím i jejich náležitému ocenění a dramaturgickému využití - brání na prvním místě vzdálenost jejich jazyka od současné češtiny.

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, …

Kniha je věnována problematice bilingvismu, jež představuje aktuální společenské téma diskutované jak odbornou veřejností (lingvisty, psycholingvisty, sociolingvisty či lingvodidaktiky, ale i jinými), …

Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry.

Linguistica Pragensia jsou mezinárodní recenzovaný časopis.

Selský román a jeho specifická odnož - román hraničářský - náležely v závěru 19. a v první polovině 20. století k velmi oblíbeným žánrům, které se mohly chlubit širokou čtenářskou klientelou.

Enklitika představují fenomén, který se nachází na rozhraní mezi zvukovou a gramatickou stavbou jazyka a který je kvůli řadě univerzálních jazykových mechanismů ovlivňujících jeho slovosled oblíbeným …

Život jako znakový proces je tématem této knihy,která na svých stránkách propojuje poznatky z lingvistiky a přírodních věd.

Panorama francouzské literatury obsahuje chronologický a systematicky uspořádaný přehled literárního vývoje ve Francii od počátku až po současnost.

V pozdních textech Émila Benvenista (1902-1976) je patrná snaha najít alternativu k strukturální lingvistice, která svým předmětem činí neosobní jazykový systém.

Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W.