Knihy o umění a kultuře

Od chvíle, kdy se ve 40. letech 19. století objevil první funkční systém negativ-pozitiv do přelomu dvacátého a jednadvacátého století, kdy se klasická fotografie stala díky digitalizaci spíše zajímavostí …

77. číslo Bulletinu MG je věnováno avantgardě 20. a 30. let 20. století s přihlédnutím k brněnskému kontextu nazíranému pohledem zvenčí.

Autor knihy MUDr. Pavel Bedrníček (1930 - 2010) zasvětil svému koníčku - historii Prahy a jejím památkám - celý svůj život.

Kolektivní monografie, která je společným dílem teologů a historiků umění, se snaží zachytit a popsat rozličné aspekty lidského hledání transcendence v dějinách i v současnosti.

Publikace Eduard Antal se věnuje významné osobnosti slovenského výtvarného umění 20. století, kterou je vysokoškolský pedagog, krajinář a tvůrce monochromních bílých reliéfů Eduard Antal.

Interpretovat umělecká díla znamená hledat a nacházet jejich význam a smysl, odhalovat jejich napojení na naši bezprostřední zkušenost, ale zároveň přispět k jejímu obohacení, zintenzívnění a …

Plastiky a objekty Viktora Karlíka z let 2012-2019, jež tato česko-anglická kniha představuje, jsou výtvarnými prácemi, které souvisejí s literaturou jako součástí kultury a inspirovaly je osobnosti …

Radek Lampa patří k výrazným představitelům současné střední generace českých architektů.

Malířská řeč Alice Kopečkové (narozena 1969) osciluje mezi figurativním a abstraktním výtvarným názorem.

Hugo Steiner (1880, Praha - 1945, New York) byl jedním z nejvýznamnějších česko-německých knižních tvůrců 20. století židovského původu, jehož dílo je z velké části spjaté s Čechy.

V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti.

Jde o celoživotní tvorbu autora, sochy z úžasného materiálu, přetrvávající tisíce let.

Publikace přináší konfrontaci českých a slovinských představitelů expresionismu v prvním dvacetiletí dvacátého století na pozadí německých zakladatelů tohoto směru.

Jan Kubíček patří k nejvýznamnějším představitelům české geometrické abstrakce.

Dějinné peripetie druhé poloviny 20. století zanechaly na tváři moravské metropole možná překvapivě pestrý otisk.

Středověké nástěnné malířství je hlavním tématem knihy plné poutavého textu a bohatého obrazového doprovodu.

Tento ucelený soubor studií vyšel už v roce 1959, v dalších letech byl doplňován, přepracováván a znovu vydáván; zůstává platným vhledem do "psychologie znázorňování".

Tato kniha je průřezem literární tvorby hudebního skladatele, klavíristy, dramatika a spisovatele Ilji Hurníka.

Fotografická kniha Amerika je sestavena z černobílých dokumentárních fotografií.

Mnohdy dosud nepublikované syrové fotografie Vladimíra Birguse ukazují život v československých městech, ale i v Moskvě, Varšavě, Tallinu, Rize, Sofii a dalších metropolích sovětských satelitů v 70. …

Fotožurnalismus zaznamenával dění světa s nadějí, že pohne svědomím společnosti.

Projekt Amnézie připomíná 30. výročí sametové revoluce a s ním i to, že statečné postoje jsou cenné a potřebné v jakékoli době.

Tomáš Lahoda patří k nejvšestrannějším umělcům současnosti.

Publikace má za cíl povzbudit přemýšlení o problémech teorie i praxe navrhování užitkových předmětů a budov, na které zároveň klademe výtvarné nároky.

Publikace si klade za úkol zmapovat ústřední oblast sokolského výtvarnictví, tvořenou plakáty a pohlednicemi k všesokolským sletům z let 1901-1948.

Nová edice klíčového a průkopnického díla české teatrologie, ve kterém Otakar Zich vytvořil první ucelenou teorii divadla.

Král Šumavy (r. Karel Kachyňa, 1959), jímž se zabývá tato kolektivní monografie (otevírající edici České kino), patří k divácky nejúspěšnějším českým filmům, „trhákům“.

Královna portrétní fotografie, Američanka Annie Leibovitz, vypráví svůj profesní životopis, který je zároveň úzce spjatý s jejím osobním životem.

Kniha přibližuje hudební život na zámku v Náměšti nad Oslavou v první polovině 19. století, který byl v tomto období bohatý a výjimečný.

Fotograf Jan Svoboda (1934-1990) vnímal sochy Zdeňka Palcra (1927-1996) jako autonomní výtvarný motiv.