Knihy o filmu

Přeneste se zpět na váš statek s oblíbenými hrdiny a užijte si jejich životní příhody tentokrát v knižní podobě.

Tato knížka zachycuje literární předobrazy budoucích filmů, ale rychle plynoucí čas zavinil, že už jsou to vlastně předobrazy filmů pro pamětníky.

Kniha obsahuje portréty a stručný filmografický přehled vybraných režisérských osobností, jejichž těžiště činnosti je nebo bylo na území České resp. Československé republiky.

Příručka pro organizátory, producenty, manažery, produkční, studenty a adepty studia divadla, kultury a umění.

Aby si vynutili poslušnost společností, které ovládli, nepoužívali Hitlerovi nacisté a sovětští bolševici jen teroru.

Od antické tragédie k postdramatickému divadlu: v sedmi přehledně strukturovaných kapitolách představuje Andreas Kotte dějiny evropského divadla od starověku po současnost.

Kniha se věnuje metodě osmičkové řady a možnostem aplikace jednotlivých cvičení do herecké praxe.

Naturalistické drama z roku 1888 bývá označováno jako manifest skandinávského naturalismu.

Výbor 4 analytických studií zkoumajících detailněji vybrané stránky (inspirace, scénář, holocaust) působivého snímku Alfréda Radoka z roku 1948 o osudu českých Židů během éry protektorátu, ilustrovaný …

Výpravná česko-anglická publikace představuje tvorbu výjimečné osobnosti české scénografie, předčasně zesnulé Ivy Němcové (1980-2015).

Jak vypadala typografie filmových titulků československé produkce?

První česká studie v edici Moderní film se věnuje mnohavrstevnatému snímku Petera Greenawaye, který byl po svém uvedení podroben nejrůznějším interpretacím.

Publikace je zaměřena na podněty německojazyčného konvečního dramatu, zejména na českou recepci vídeňského předměstského divadla (včetně Nestroye a Raimunda), stejně jako na recepci sentimentálního dramatu …

Dlouhodobý zájem autorky o vztah literatury a filmového umění přivedl na svět několik studií na toto téma.

Dnešní dobu označuje autor knihy za dobu všeobecné scénovanosti.

Jak vypadá a jak se projevuje herectví v zábavněhudebních inscenacích arénních scén Prozatímního divadla od vstupu operety na česká jeviště v roce 1863 až do otevření Národního divadla v roce 1883?

Italský western, jemuž je věnována tato kniha, představuje nejen jeden z nejpopulárnějších žánrů italské kinematografie, ale i komplexní sociokulturní fenomén, který rezonuje v širokém mezinárodním …

Ester Krumbachová proslula především jako scénografka a kostýmní výtvarnice, v mnoha případech se však zásadně podílela i na tvorbě scénářů a celkové koncepci filmů jak československé nové vlny, tak …

Publikace pojednává o současné situaci loutkového divadla v České republice.

K čemu se vlastně filmařovi hodí zvukař?

Autorský kolektiv pod vedením Luboše Ptáčka si vytkl nelehký úkol, z těžko uchopitelného a rozmanitého korpusu filmových děl českého výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera vyjmout jen celovečerní hrané …

Publikace v první části představuje tematickou oborovou literaturu včetně kvalifikačních prací a následně sleduje vývoj vztahu státu a kinematografie na detailně vykresleném pozadí proměn národní kulturní …

Často a s oblibou se říkává, že herectví ‘je jen jedno'.

Tato kniha je pro opravdové filmové fanoušky, které zajímá práce spojená s napsáním scénáře, natočením a výrobou filmu i jeho financováním a v neposlední řadě s náročnou prací herců.

Peter Demetz zachycuje pozoruhodný svět kinematografie coby nástroje o oběti propagandy v rukou diktátorů.

Autor se ve své studii pokouší postihnout průniky a rozdíly jazyka hudby a filmu, vzájemné tvůrčí ovlivňování obou uměleckých forem a společné a rozdílné parametry hudebního i filmového vyjadřování.

Michal Hýbek nebyl jen "kameraman disentu", byl všestrannou osobností s kontakty a zájmy v oblasti hudby, výtvarné kultury a divadla, o kterých přinášel svou tvorbou svědectví.

Chionova kniha otevírá v oblasti filmových studií novou oblast: jestliže filmová teorie nahlíží svůj předmět zpravidla z hlediska vizuality, Chion situuje výchozí bod svých analýz do zvukového aspektu …

Název knihy Cine Teatro Saura je variací pojmu cineteatro, vztahujícího se k prostorům, v nichž mohli být diváci dříve vystaveni jak filmovému, tak divadelnímu prožitku.