Zvuk, jméno, první mezinárodní úspěchy i první nahrávky České filharmonie jsou nerozlučně spjaty se jménem Václava Talicha. Předkládané snímky vznikly za zcela výjimečných okolností a jsou dokumentem neopakovatelných okamžiků. Již samo uvedení Smetanovy Mé vlasti 5. června 1939 v protektorátní Praze - navíc v Národním divadle, vnímaném jako symbol soudržnosti - bylo výrazným projevem Talichova vlastenectví. Emocionální náboj okamžiku dal vzniknout patrně jeho nejlepší nahrávce Mé vlasti a nadšené publikum po dlouhotrvajících ovacích spontánně završilo koncert zpěvem české národní hymny. Předkládaný záznam tohoto koncertu i Dvořákových Slovanských tanců, jež v divadle zazněly o čtyři dny později, se zachoval díky přímému přenosu do několika evropských měst. Nahrávku pořídil Norský rozhlas, který disponoval nejmodernější dobovou technologií záznamu zvuku. Jako protipól ke Kubelíkově legendární Mé vlasti z roku 1990, jež odráží euforii ze znovunabyté svobody, tu stojí Talichova Má vlast, dýchající vzdorem a odhodláním svobodu bránit. Nahrávku, poprvé zveřejněnou Českou filharmonií, významný kritik Rob Cowan v časopise Gramophone označil za snad nejsilnější Mou vlast, jaká kdy byla natočena. Nejsilnější Talichova Má vlast - strhující živá nahrávka z protektorátní Prahy roku 1939!