Dvě prózy malíře, básníka a povídkáře vznikly v polovině 70. let a obě pomocí hravé fantaskní imaginace reflektují situaci vrcholné normalizace. Próza Panoptikum ´75 zachycuje atmosféru bombastické Spartakiády jako absurdní režimní představení, novela Drama amarD pak v kulisách maloměsta popisuje milostný příběh jako filmové natáčení, které se štábu vymkne z rukou.