Ve své knize autor podává syntetický výklad stvoření jako rozpadu prvotní Jednoty do tří řádů bytí, jimiž člověk znovu prochází při svém návratu k původní Jednotě: Boha, člověka a vesmíru. Ze vztahů těchto tří úrovní odvozuje "Neznámý filosof" praktickou teorii jednání vedoucího k reintegraci, neboť každý čin člověka musí být v souladu s Božími činy, tvořícími náplň šesti dnů stvoření. Sedmý den stvoření, kdy Bůh odpočinul, je dnem činnosti člověka.
"Neznámý filosof" ukazuje svým čtenářům cestu ve stopách Krista Napravitele, kdy každý čin jednotlivce a každá projevená ctnost vedou k živlové a tím i universální obnově světa.

Louis-Claude de Saint-Martin (1743-1803) zvaný "Neznámý filosof", je spolu s Jacobem Böhmem a Johannem Georgem Gichtelem nejuznávanější autoritou křesťanské teosofie.