Nový úhel pohledu vnesla do bádání o Dobrovského duchovním životě marxistická věda. Nad plytká ideologizující schémata (Černý 1954, Kočí) se dokázal povznést především filozof Milan Machovec. Ten již roku 1953 v jubilejním sborníku poukázal na jednostrannosti dosavadního přístupu, jenž spočíval především v registraci literárních ohlasů u Dobrovského, a na možnosti, které nabízí rozbor a zhodnocení jeho pracovní metody. Nový obraz Dobrovského duchovního života podal pak na stránkách své monografie (1964), jež se nedávno dočkala druhého vydání. Dobrovský je tu vykreslen na pozadí působivě podané charakteristiky dobových myšlenkových proudů.
Rozsahem využitých pramenů, důkladností zpracování a teologickou erudicí autora antikvovala všechny předchozí pokusy stať protestantského systematika Jana M. Lochmana v knize Duchovní odkaz obrození (1964). Ani ta však neznamenala poslední slovo: od šedesátých let byly publikovány na toto téma další příspěvky (R. Pražák, Jeřábek), naposledy v jubilejním sborníku Františkem Danešem (2004).