Prokuratura představovala významný mocenský článek komunistického režimu po celou dobu jeho existence, především pak po roce 1952, kdy byla završena její přeměna na instituci leninského typu. Z orgánu veřejné žaloby se tak stala třídní institucí, jež měla za úkol střežit tzv. socialistickou zákonnost. Její činnost se dotýkala prakticky všech oblastí života společnosti. Tato kniha analyzuje organizační a personální vývoj i působení nejvyšších orgánů prokuratury, včetně jejich postavení v mocenském systému. Velká pozornost je mj. věnována charakteristice nejvyšších představitelů generálních prokuratur ČSSR, ČSR a SSR, včetně jejich vzájemných vztahů a konfliktů, politickému, vzdělanostnímu i věkovému složení pracovníků těchto orgánů.