Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále "vynalézá" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn. Moderní demokracie a s ní úzce spojený národní stát je v zásadě výsledkem experimentování. Tři ideologie – liberální demokracie, komunismus a fašismus – se považovaly za předurčené přetvořit společnost, kontinent a svět v "nový řád lidstva". Jejich vzájemný boj o definici nové Evropy trval po většinu minulého století. Liberální demokracie ovládla Evropu po první světové válce, ale o dvě desetiletí později už tak říkajíc zmírala na úbytě. Rok 1989 znamenal vítězství demokracie nad komunismem, nicméně k tomuto vítězství by nedošlo, kdyby komunismus předtím neuštědřil všeobecnou a drtivou válečnou porážku nacionálnímu socialismu. Rozhodně tedy nebylo předurčeno osudem, že demokracie nakonec zvítězí nad fašismem i komunismem, stejně jako není stále zřejmé, jaký druh demokracie je Evropa schopná a ochotná budovat. "Temný kontinent" je napínavým příběhem s neočekávanými zvraty, nikoliv záznamem vývoje směřujícího neustále kupředu k nevyhnutelným vítězstvím.