Děj autobiografického románu běloruského spisovatele Viktara Valtara se odehrává v Praze 20. let minulého století, v prostředí zahraničních studentů a politických emigrantů z Běloruska, Ruska, Ukrajiny a dalších východních zemí, zasažených občanskou válkou. Ve své knize autor dokázal neopakovatelným způsobem zachytit atmosféru první republiky očima přistěhovalce. Román je žel Valtarovou jedinou dochovanou rozsáhlejší prózou. Za autorova krátkého života publikován nebyl a jeho rukopis, objevený začátkem 90. let v Litvě, přepsal dosavadní dějiny běloruské literatury. V Bělorusku se román prvního knižního vydání dočkal teprve nedávno – v roce 2009.